Čeština
EnglishSložitá odpověď kořenů na nitrát
Naši badatelé Ing. Klára Hoyerová, Ph.D., RNDr. Martin Kubeš, Ph.D., a doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. se podíleli na nově publikovaném článku v prestižním časopise Nature plants. Jejich výzkum se zaměřil na dusík – ten je zásadním stavebním kamenem výživy rostlin a při jeho nedostatku dochází ke zpomalení nejen tvorby chlorofylu, ale i růstu stonku i listů. Do buněk kořenů se dusík dostává z půdního roztoku ve formě nitrátu, a to prostřednictvím přenašeče NRT1.1/NPF6.3. „Tento protein je zabudován do plazmatické membrány a kromě schopnosti transportovat nitrát nezávisle posílá i signály o rozpoznání přítomnosti nitrátu. Již tato duální funkce je sama o sobě unikátní, ale tím možnosti NRT1.1/NPF6.3 nekončí. Kromě transportu nitrátu dokáže přenášet přes plazmatickou membránu i významný rostlinný hormon auxin,“ vysvětluje Ing. Klára Hoyerová, Ph.D.
Mech v laboratoři
Čepenka odstálá (Physcomitrella patens) je drobný, v přírodě vzácný druh mechu, který je domovem v mírném pásmu. Tento mech obývá laboratoře celého světa už přinejmenším třicet let a stal se oblíbenou modelovou rostlinou rostlinných biologů.
Kamarád nebo zajatec?
Tentokrát se z povídání o teplomilných exotických rostlinách přesuneme do severské krajiny. V místních jehličnatých lesích, které vypadají snad až pohádkově, roste celá řada mechů a lišejníků. Na detailním obrázku je (kromě mechu) vidět lišejník rodu dutohlávka. Jenže lišejníky jsou zajímavé nejen ze svého estetického hlediska, ale také z pohledu fyziologického.
Jak probíhá čtení genetické informace pšenice
Genom pšenice je velmi dlouhý, ve srovnání s lidskou genetickou informací obsahuje dokonce šestkrát více písmen. Ke čtení této genetické informace zásadně přispěla chromosomová strategie, která byla vyvinuta týmem profesora Jaroslava Doležela. Tato metoda odděluje jednotlivé chromosomy, díky čemuž se genetická informace stává dostupnější a je možné ji snadněji přečíst. V červenci 2014 byl v prestižním časopise Science publikován genetický plán pšenice a sekvence prvního z chromosomů, a právě za tímto úspěchem se ohlíží dnešní článek na Technetu. Kromě toho dnes na stejném portálu vyšel rozhovor s vedoucím Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, Jaroslavem Doleželem.
Malý nahořklý citrus
O Vánoce mnoho lidí konzumuje vyjma exotických plodů notoricky známé mandarinky nebo pomeranče. Prosincová rostlina s příběhem se však zaměří na další, méně známý druh citrusů. Podobně jako dva výše zmiňované druhy citrusů má i tento plod oranžovou slupku a dužninu, je však mnohem menší (dosahuje velikosti 2-4 cm) a oválnější než pomeranče a mandarinky. Tyto plody se obvykle konzumují nebo zpracovávají se slupkou, protože právě ona nese typickou nasládlou chuť kumquatu, přičemž dužnina chutná nahořkle. Už Vás napadá, o jakém citrusu je řeč?