O fíkovnících jsme se již zmiňovali před dvěma měsíci, když jsme si ukázali jejich vzdušné kořeny. Dnes si povíme o další rostlinné zajímavosti, se kterou se mimo jiných rostlin setkáme právě u jednoho druhu fíkovníku...

Když si položíme otázku, odkud vyrůstají na stromech plody, napadne nás snad bez velkého rozmýšlení, že plody vyrůstají z mladých, nejčastěji koncových větví. Nicméně více než stovka druhů dřevin, zejména tropických, se může pochlubit květy nebo květenstvími (a později plody), které vyrůstají přímo z kmene (popřípadě z hlavních větví). Na obrázku jsou plody fíkovníku Ficus aspera. Odborně se tento jev nazývá kauliflorie (slovo pochází z latiny, v níž „caulis“ znamená „stonek“ a „flos“ je výrazem pro „květ“). Vyvstává otázka, v čem tkví výhoda takového zakládání květů. Důvodem je nejspíše, že opylení a šíření semen těchto rostlin se účastní živočišné druhy, které žijí v nižších patrech tropického lesa a které jsou často velké a neschopné letu. Takoví živočichové by se jen obtížně dostávali do vyšších pater tropického lesa až k tenkým, výše umístěným větvím nesoucím plody. Kromě zmiňovaného druhu fíkovníku se s kauliflorií setkáme u kakaovníku, papáji a rohovníku. U dřevin rostoucích v mírném pásmu je tato strategie poměrně vzácná, příkladem může být například zmarlika kanadská (Cercis canadensis) nebo lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).