6. ledna 2011: Naši biologové objevili bílkoviny, bez kterých se rostlinné buňky nedokážou správně rozdělit. Výsledky výzkumu zveřejnil významný odborný časopis The Plant Cell.

Snad každého fascinuje vesmír. Kdo by také zůstal netečný při pohledu na noční oblohu nebo na barevné snímky z dalekohledů! A teď si představte, že v každé buňce je stejně rozmanitý a zajímavý „vnitřní vesmír“. Jenom místo hvězd či galaxií tam najdete různé mikroskopické útvary, geny a molekuly.

Tento miniaturní kosmos stále skrývá mnoho záhad. V rostlinných buňkách je úspěšně luští tým doktora Viktora Žárského. Pracují v něm vědci z našeho ústavu a z Univerzity Karlovy. Jejich poslední objev se týká několika bílkovin, které tvoří komplex zvaný exocyst.

Už dřív bylo známo, že exocyst je důležitý pro dělení buněk živočichů a kvasinek. Naši vědci spolu s americkými kolegy teď prokázali, že má podobnou roli také u rostlin. Exocyst zde totiž řídí stavbu nové buněčné stěny. Ta definitivně odděluje dceřiné buňky vzniklé dělením. Podrobnosti si přečtěte v tiskové zprávě.

Jak je vidět, na úrovni buněk a molekul mají zvířata s rostlinami víc společného, než by se na první pohled zdálo. Řekněte sami – není to stejně pozoruhodné zjištění, jako když astronomové najdou novou planetu u vzdálené hvězdy?

Foto: Buňky v pokožce listu huseníčku, u něhož je narušena funkce exocystu. Vlevo řez při pohledu shora, vpravo trojrozměrná rekonstrukce sestavená z více řezů a mírně pootočená ve směru šipky. V místě označeném hvězdičkou chybí část buněčné stěny. Snímek Matyáš Fendrych.
 

Podívejte se také na video Matyáše Fendrycha. Natočil dělení buněk v kořeni huseníčku. Červeně jsou membrány na povrchu buněk a v oblasti buněčné destičky, což je základ budoucí buněčné stěny. Zeleně je jedna z bílkovin exocystu. Zelený signál je nejsilnější v okolí destičky – a to na začátku a na konci jejího růstu.