Fascinující rostliny, díl 15.

Rostliny jsou nejekologičtější chemické továrny na světě. Dokážou vyrobit tisíce různých sloučenin. Některé z nich mají zajímavou vlastnost, pojmenovanou fluorescence. Pohlcují záření, přičemž část získané energie obratem vyzařují zpět do okolí.

Hodně fluoreskujících molekul (ať už vynalezených rostlinami, nebo chemiky) vysílá viditelné světlo, pokud na ně posvítíme ultrafialovým zářením. Toho se využívá třeba při ochraně bankovek proti padělatelům. V bankovkách jsou vlákna, která normálně nevidíme, ale pod ultrafialovou lampou se rozsvítí.

Vraťme se teď od peněz k rostlinám. V horní polovině obrázku jsou tři vzorky. Vlevo máme etanolový extrakt z listů: nakrájené listy ibišku jsme nechali několik minut louhovat v etanolu. Uprostřed je dřevo akátu a vpravo tonik.

Dole vidíte tuhle trojku pod ultrafialovou zářivkou, takzvaným „černým světlem“. Zelené barvivo z listů (chlorofyl) fluoreskuje červeně. Dřevo akátu obsahuje látky se žlutozelenou fluorescencí. V toniku intenzivně svítí chinin – sloučenina z kůry stromu chinovníku, která dává toniku jeho typickou nahořklou chuť.

Fluorescence je nejen efektní, ale taky náramně užitečná. Analytickým chemikům slouží pro stanovení mnoha přírodních i syntetických látek. V mikroskopii se dnes vědci prakticky neobejdou bez fluorescenčních barviv. A měřením fluorescence chlorofylu můžeme dokonce zjistit zdravotní stav rostlin.

Seriálem Fascinující rostliny chceme oslavit Den fascinace rostlinami a zároveň připomenout 50 let od založení Ústavu experimentální botaniky.