4. května 2009: Vědu nedělají jen vědci. Badatelé se neobejdou bez pomoci laborantek, knihovníků, techniků a dalších profesí. Akademie věd ČR si práce těchto lidí váží. Letos ocenila naši dlouholetou kolegyni, paní Blanku Čermákovou. Naprosto zaslouženě.

Profesor Václav Pačes, předseda Akademie věd ČR, předal 10. března 2009 děkovné listy zaměstnancům akademie, kteří svou prací výrazně přispěli k činnosti svého pracoviště a tím celé Akademie věd. Jeden děkovný list převzala i paní Blanka Čermáková.

Paní Čermáková u nás pracuje již obdivuhodných padesát let. Absolvovala Průmyslovou školu potravinářské chemie a v prosinci 1959 nastoupila do tehdejšího Biologického ústavu – do laboratoře, která se v roce 1962 stala součástí nově založeného Ústavu experimentální botaniky. V této laboratoři se podílela na zavádění metod in vitro kultivace, tedy pěstování rostlin za sterilních podmínek.

Po několika letech přešla do týmu, který studoval, jak je kvetení řízeno délkou dne. Bravurně zvládla analýzu nukleových kyselin (ty vypovídají o intenzitě dělení buněk a o aktivitě genů). Zároveň trpělivě a úspěšně pěstovala merlík červený, hlavní pokusnou rostlinu svých vědeckých spolupracovníků. Tisíce drobných rostlinek, které pečlivě sázela a starostlivě o ně pečovala, pomohly objasnit mnohé otázky spojené s kvetením. Později se věnovala hlavně zpracování vzorků z rostlin pro měření obsahu hormonů, v čemž pokračuje dodnes.

Paní Čermáková však nepracovala jen v laboratoři. Pomáhala například organizovat mezinárodní konference rostlinných biologů, pořádané naším ústavem. Zde se výborně uplatnil její organizační talent i osobní šarm. Činnost to byla o to záslužnější, že podobná setkání představovala v časech socialistického Československa jednu z mála příležitostí, kdy se mohli sejít vědci z obou stran železné opony.

Připojujeme se k poděkování a přejeme naší milé kolegyni hodně radosti z práce i do dalších let.